Autor stránek

Autor stránek

Správcem webu je Jožka

Ve všem dělej druhým to, co chceš, aby oni dělali tobě.

1.-5. 3. 2010 Jaráky Jeseníky II

Pro jarní prázdniny v prvním březnovém týdnu zorganizovala Tygří skupina zotavovací pobyt v Jeseníkách. Základnu jsme hodlali zřídit na poměrně odlehlé horské chatě u Lázní Jeseník. Absence elektřiny a vodovodu znamenala návrat do romantických starých časů, kdy se nosila voda ze studánek, topilo (a vařilo) se v kamnech a svítilo svíčkami či petrolejkami. Základní tým vedoucích tvořili Jožka, Eliška a Jíťa a po dokončení programu, příprav a uzdravení Jožky (ještě ve čtvrtek bral antibiotika) zbývala už jen jediná starost: zda bude dostatek sněhu. Poslední dva dny před odjezdem pak notně zatočily se sestavou, která se kvůli nemocem a momentální finanční krizi zredukovala o šest osob. Vyrazit se tedy chystalo pouhých sedm statečných.

Den 1.: pondělí 1. března

Sraz na brněnském hlavním nádraží v 6:45 proběhl bez problémů a i čtyřhodinovou cestu rychlíkem lze označit jako rutinní. V Jeseníku jsme se rozdělili, Jožka šel pro klíče od chaty a zbytek po obědě nakupoval potraviny v Kauflandu. Velení jesenického Hnutí Brontosaurus, jemuž chata patří, se ukázalo jako lidé se srdcem na pravém místě a poskytlo nám všestrannou podporu petrolejkami atd. počínaje a nečekanou nabídkou odvozu k chatě konče. Místní Brontíci jsou totiž vybaveni terénním vozem Nissan Terrano, což je v horách nezbytnost. Brontosauří skladník Pepa a Royalista Jožka tedy naložili výstroj, nákup a batohy a vyrazili vpřed.

V horách se ukázalo, že naše obavy ohledně sněhu byly liché. Následovala neuvěřitelná adrenalinová jízda, ale závěje se nakonec ukázaly nad síly našeho skvělého nissanu (až poté, co byl zničen jeden z řetězů na kolech). Vyházeli jsme tedy náklad na celtu a Pepa se vypravil pro zbytek Royalistů. Situace byla zajímavá, přesnou cestu na chatu jsme neznali a mimo svých batohů a nákupu jsme museli vláčet i zapůjčenou výstroj od Brontíků. Při pochodu jsme si sáhli až na dno. Téměř každý náš krok při této zátěži znamenal proboření se do 20-50 cm sněhu a Jíťa si hned zkraje přivodila výron kotníku. Na chatu jsme dorazili po několika korekcích trasy přesně při stmívání a zcela vyčerpaní. Bleskový průzkum navíc ukázal, že prameny s pitnou vodou zamrzly a nepotěšila ani zpráva, že skladník Pepa v jedné ze závějí strhal spojku a musel jej vyprostit traktor. Po zprovoznění tří petrolejek, zapálení ohně v kamnech a s šálkem horkého čaje ze sněhu jsme postupně rozmrzli a chválili Boha, že už je to za námi a že jsme chatu našli před setměním.

Bronteréňák:o)

Bronteréňák:o)

Vyložený náklad

Vyložený náklad

Den 2.: úterý 2. března

Ráno nás probudila strašná zima, ale po vydatném roztopení kamen a dobré snídani jsme rozmrzli. Dopoledne jsme chtěli stáhnout k chatě pár soušek a zpracovat je na dřevo, ale zvládli jsme jen jednu. Při našem počtu totiž většinu sil odčerpávala příprava oběda, kdy jsme museli rubat, nosit, rozpouštět, čistit a převařovat sníh, abychom vůbec měli co pít a z čeho vařit. Pracovní nadšení také ochromoval fakt, že většina oblečení a bot promočených předchozího dne ještě nestihla uschnout. Navzdory tomu holky v čele s Jíťou uvařily vynikající oběd sestávající z kuřecího vývaru a kuřecího rizota. Odpoledne nás čekala výprava do lázní, kde jsme měli pronajatý bazén s vířivkou. Cestu jsme očekávali snazší než včera, jelikož sníh zmrzl, náklad jsme nesli minimální, trasa vedla víceméně z kopce a v neposlední řadě jsme na brontíkovské nástěnné mapě okolí zjistili, že jsme si včera zašli dvojnásobek kilometrů. Na omluvu našeho navigátora Pepy Brontíka však nutno dodat, že trasu Jeseník-chata nikdy nešel pěšky. Přesun do lázní byl opravdu snazší a horká sprcha, bazén s vodopádem o 29 stupních a vířivka, navíc pouze pro nás, to vše bylo jak exkurze v ráji. Zato cesta zpět byla dobrodružná, neboť jsme se vraceli za tmy. Tedy opět chvilka, na niž nikdo z nás nezapomene.

Základna

Základna

Kadibudka

Kadibudka

V posteli

V posteli

Den 3.: středa 3. března

Po snídani se tým ve složení Jožka, Eliška, Hanka vypravil do Jeseníku na nákup a zbytek se vrhl do úklidu chaty a umývání nádobí (jak po nás, tak po předchozích uživatelích). Zní to sice poměrně jednoduše, ale nákup znamenal půldenní misi a umývání nádobí bez tekoucí vody a elektřiny byl „lahůdkový" úkon. Během nákupu se k nám připojila vítaná posila, Rangerka Anettka, která trávila jaráky s rodinou na Dolní Moravě. Její tatínek nás vyvezl autem až k lázním, kde jsme potom na autobusové zastávce posvačili v „bezďáckém" stylu pařížský salát s kaiserkami. Výstup na chatu se však zkomplikoval poté, co v polovině cesty Hanka spadla na ledě a potloukla se. Zavolali jsme tedy podporu a z chaty ihned vyrazil záchranný tým ve složení Domča-Kryštof. Společnými silami jsme to pak i s nákupem dotáhli až na základnu. A jelikož úklidová četa odvedla vynikající kus práce, téměř jsme chatu nepoznávali. Příchod Anettky znamenal výraznou posilu na poli hudebním, takže večer se nesl v nádherné atmosféře chval a uctívání. Před večerkou si někteří z nás ve snaze eliminovat všudypřítomnou zimu ustlali u kamen. Bylo to super, i když nad ránem nám kamna stejně vyhasla.

Chálka u busu

Chálka u busu

Ještě bez sněhu

Ještě bez sněhu

Den 4.: čtvrtek 4. března

Pomineme-li obvyklé úsilí při zajištění světla, tepla a jídla, strávili jsme většinu dne balením a úklidem. Ve tři odpoledne jsme zahájili evakuaci. Brontíkovskou výstroj jsme zanechali na místě, nespotřebované jídlo jsme vzali s sebou, stejně jako odpadky. Sníh mrzl každým dnem více a více, takže jsme se již nebořili, ovšem pádům to stejně nezabránilo. Díky Bohu se však nikomu nic nestalo. V lázních jsme nalezli útočiště nejprve v tamní kavárně, kde jsme rozmrzali nad horkými nápoji, marlenkou a dalšími dobrotami. Pak nás opět čekal bazén a další očistné, rozehřívací a regenerační procedury. V Jeseníku jsme šli nejprve na nákup a pak již nalezli azyl u jednoho z přátel. Naše únava byla značná, takže po večeři a hygieně jsme téměř ihned usnuli.

Světluška:o)

Světluška:o)

Royal Rangers

Royal Rangers

Celá sestava

Celá sestava

Den 5.: pátek 5. března

Ráno jsme se bleskově sbalili a vyrazili na vlakové nádraží. Tam se oddělil tým ve složení Jožka, Eliška, Kryštof a zamířil zpět do centra. Jožka šel vrátit klíč a potom se připojil ke zbytku týmu nakupujícímu čerstvé pečivo a pití do vlaku. Cesta zpět do Brna proběhla hladce, a to navzdory zpoždění prvního vlaku. Opět se tedy, jako téměř ve všem, projevila ochranná a žehnající Boží ruka. Jelikož jsme Jaráky odevzdali Jemu, věříme, že proběhly tak, jak měly. A přestože podmínky byly velmi drsné, daly se přežít. Osobně je třeba ocenit jednoho každého účastníka, zvláště pak holky, pro které byla taková akce křest ohněm. Či spíše mrazem.:o) Jaráky 2010 se tak staly minulostí a budou dále žít již jen v písních, vyprávěních účastníků a hrstce fotografií.


Hlášky akce:

„Tady někdo heká!"

„Pepíček zapadl..."

„Tam jsme potkali toho divnýho psa s čoklem."

„Ta můra udělala bobky na pánvičce!"

„Nedáme si chipsy?" „Teď před obědem?!"

„Tak jsme čapli Pučmelouna..."

06.03.2010 20:23:42
Jožka
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "5254"

Mé oblíbené táborové téma je:

biblické (16 | 36%)
fantasy (4 | 9%)
historické (17 | 39%)
sci-fi (3 | 7%)
vojenské (4 | 9%)

Můj nejoblíbenější překlad Bible je

kralický (Kb) (30 | 22%)
ekumenický (ČEP) (33 | 25%)
Bible 21. století (B21) (47 | 35%)
studijní (KMS) (11 | 8%)
jeruzalémský (14 | 10%)
Poslední aktualizace: 2013-06-09
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one